19.-20. července 2025 Dobývání Curia Vitkov

V pořadí již 27. Dobývání Curia Vitkov ve stejnojmenném archeoskanzenu bylo již tradičně příležitostí k setkání s přední českou elitou reenactorské scény 11. – 12. století. Pestrý program měl návštěvníkům přiblížit život a vojenství v přemyslovských Čechách. V jeho rámci si tak mohli vyzkoušet mletí na ručním žernovu, seznámit se s různými technikami výroby textilu či na vlastní kůži zažít, jak to vypadlo v černé kuchyni a ochutnat vybrané pochoutky, které si mohl dopřávat pán dvora s jeho rodinou, hosty a nejpřednějšími obyvateli dvorce v podání projektu Gastronomie českého středověku.

Vaření v keramických hrncích, jež bylo v této době jednoznačně nejrozšířenější, je pro nás samozřejmostí, ale možnost správně využít gril z černé kuchyně paláce na Curia Vitkov, byl fantastický zážitek.

Ačkoliv máme s přípravou pokrmů v černé kuchyni paláce četné zkušenosti, prezentovat ji návštěvníkům jsme mohli poprvé a náležitě jsme se na tuto výsadu také těšili. Připravili jsme si pro to vybrané pochoutky, jejichž přípravu jsme si otestovali již na řemeslnickém dni, který se zde konal o měsíc dříve. Tentokrát jsme navíc mohli využít i gril, který jsme zavěsili na železné závěsy tak, jak je to zachyceno na iluminacích z této doby. Takže se konečně mohl prezentovat divákům náležitým způsobem, jelikož do té doby byl umístěn a užíván překlopený vzhůru nohama na topeništi.

Menu sestávající se z ovesné kaše s konopným semínkem slazené medem, kaše z okurek s medem, višňového rozvaru, kaše z bobů a kančí pečeně jsme obohatili oproti řemeslnickému dni ještě o srnčí pečeni. V rámci prezentace pokrmů jsme byli velice mile překvapeni zájmem ze strany diváků, jež s námi vedli velice přínosné debaty. Zásadní se pro nás stala připomínka lékaře, který nám osvětlil, z jakého důvodu mohl v České republice z našich jídelníčku veskrze vymizet bob setý, ačkoliv se v Německu a Francii stále běžně pěstuje a konzumuje.

Příčinou je fabismus (od latinského fabe – bob) či také favismus, který způsobuje alkaloid vicin, jenž obsahují semena bobu obecného a může být pro některé osoby, jež mají genetické onemocnění deficit glukózo-6-fosfát dehydrogenázy toxický. Po požití totiž u těchto osob způsobuje náchylnost k akutní hemolýze. Tito lidé potom trpí chudokrevností, se kterou se pojí celá řada symptomatických projevů. Více informací se můžete dočíst ZDE.

Pokud tímto onemocněním netrpíte a rádi byste ochutnali nevšední pochutinu se kterou se běžně nesetkáte, můžete si ji připravit podle následujícího receptu, který mimo jiné naleznete v mé knize Gastronomie českého středověku.

Kaše z bobů

500 g čerstvých bobů, 2 krajíčky bílého pšeničného chleba, mletý pepř, drcený kmín, 4 polévkové lžíce pivního octa, 100 ml svrchně kvašeného pšeničného piva, šafrán, sůl

Čerstvé boby přebereme, propláchneme ve studené vodě, vložíme do hrnce a zalijeme vodou tak, aby z ní nevyčnívaly. Vaříme je na mírném plamenu přibližně 30–40 minut, dokud zcela nezměknou. Mezitím nadrobíme pšeničný chléb do piva a necháme rozmáčet, přidáme pivní ocet, špetku pepře, třikrát tolik kmínu a špetičku šafránu. Vodu z bobů slijeme a místo ní vlijeme připravenou zavářku, kterou důkladně rozmícháme a chvíli provaříme. Nakonec dle chuti osolíme.

Starším vžitým názvem pro bob setý je bob koňský. Kaše z něj připravená je vybranou pochoutkou, kterou si ale zdaleka nemůže dopřát každý. Obdobně, jako je tomu v poslední době čím dál častěji s pšenicí.