28. 6. 2025 Vyšehrad Karla IV.

První prázdninový víkend se nesl v radostném očekávání příchodu jeho milosti císaře Karla IV. na Vyšehrad. Projekt Doba Karlova z. s., jehož jsem hrdou členkou, zde prezentoval v rámci několika stanovišť duchovní život, vojenství, odívání a stravování v jeho éře. Počasí se vskutku vydařilo, a tak na staroslavný Vyšehrad zavítaly tisíce návštěvníků, kteří zde nalezli velice pestrý a atraktivní program.

V rámci gastronomie českého středověku jsem se ujala ochutnávek pokrmů, které by se jistě mohly objevit na panovníkově hodovní tabuli. Jelikož panovalo tropické vedro, rozhodla jsem se menu sestavit pouze z jídel, která tolik nepodléhají vysokým teplotním výkyvům a zároveň se na místě nemusela ohřívat, jelikož zde bylo rozdělávání ohně správou Vyšehradu zapovězeno. Snažila jsem se také, aby obsahovala sezónní potraviny, které v této době zásadně ovlivňovaly, jaké pokrmy se na jídelní tabuli objeví. Proto jsem také obětovala část úrody z mé zahrádky, kde pěstuji staré plodiny, abych mohla pokrýt jejich potřebu v rámci přípravy pokrmů pro ochutnávky.

Myslím, že jsem si poradila vskutku na jedničku s hvězdičkou a nejeden návštěvník byl příjemně zaskočen báječnou a osvěžující chutí višňového konkavelitu. Recept na něj naleznete v závěru tohoto článku. Dále mohli okusit ječný perník vyrobený otiskem v replikách forem ze 14. století na který naleznete recept ve článku Perník neboli peprník, kaši mandlovou a nakládaný zázvor, na který naleznete recept v článku Nakládaný zázvor. Nejvíce ale zaujal recept na sejr svatební, který se také dostal do reportáže televize NOVA, která zde se mnou v jejím rámci natočila několik záběrů. (Pokud byste se na ni chtěli podívat, začíná od stopáže 17: 03 ZDE)

Kromě ochutnávek jsem také prezentovala, jaká exkluzivní ochucovadla bychom nejspíš nalezli v kuchyni, jenž připravovala pokrmy pro samotného císaře a dále k tomu potřebné základní nádobí. Myslím, že se ukázky vskutku vydařily, což jsem si také mohla ověřit prostřednictvím řady pozitivních ohlasů ze stran návštěvníků.

Višňový konkavelit

Podle receptu, jenž naleznete v kuchařské knize Das kochbuch der Sabina Welserin z roku 1553

400 g višní, 150 ml bílého sladšího vína, 100 mandlové mouky, 100 rýžové mouky, 50 g třtinový cukr, čajová lžička skořice, polévková lžíce másla

Višňový konkavelit se skvěle hodní jako osvěžující pokrm do letních veder

Višně zbavíme stopek, omyjeme a vypeckujeme. Do hrnce nalijeme víno, vložíme višně a vaříme přibližně 15 minut, až změknou. Potom je buď pasírujeme přes cedník, nebo moderně rozmixujeme. Smísíme mandlovou a rýžovou mouku a vmícháme do směsi, kterou necháme chvíli povařit na nejnižším stupni ohřevu. Nakonec ji dosladíme dle chuti třtinovým cukrem, přičemž tři čajové lžičky by měly být dostačující, a dle chuti okořeníme skořicí a omastíme máslem. Vlijeme do misky a necháme ztuhnout.

Recept pochází z mé knihy Gastronomie českého středověku od nakladatelství GRADA.